Vědecká knihovna v Olomouci zve na výstavu vedut

12. 10. 2015

Ilustrace v podobě vedut neboli zobrazení města či krajiny, doprovázejí knihy již od doby inkunábulí. Ve srovnání s aglomeracemi se však krajina dostává do popředí uměleckého zájmu až později, v 18. století, v souvislosti se stoupající oblibou anglických parků a s tím spojenou krajinomalbou. Ta byla v českých zemích od konce 18. století po několik desetiletí spojena s rozvojem cenově i technicky dostupné litografie.

Jedním z pionýrů této techniky v Rakousku byl Friedrich Adolf Kunike (1777–1838). Kunike od roku 1817 provozoval ve Vídni kamenotiskárnu, ve které vznikly nesčetné jednolisty i monumentální grafická alba s různými náměty především ze zemí habsburské monarchie. Kunike vydával také portréty, snažil se zdokonalit litografické postupy a už svými současníky byl považován za „otce rakouské litografie“.

Ve dvacátých a třicátých letech 19. století patřila k základním námětům grafiky veduta s důrazem na historickou dominantu (panská sídla, kláštery apod.). Tento trend se promítl i do velkoryse pojatého Kunikeho alba Mahlerische Darstellung aller vorzüglicher Schloesser und Ruinen der oesterreichischen Monarchie. Cyklus přibližně dvou set litografií vyšel ve Vídni v letech 1833–1835 a zajímavé je, že drtivou většinu dnes nepříliš známého a hlavně nedoceněného díla tvořily tabule z oblasti Čech, Moravy a Slezska. Představuje tak jeden z prvních ucelených souborů vyobrazení z českých zemí vydávaných tiskem.

S velkou částí alba se mohou seznámit návštěvníci výstavy Krajina starých sídel, kterou pořádá Vědecká knihovna v Olomouci. Expozici, která podává také základní informace o Kunikeho životě a práci, tvoří především faksimile vybraných vedut ve skutečné velikosti. Hojně se na nich uplatňuje tehdy oblíbená idylická krajina s umně vypracovanou kompozicí, ústředním motivem a stafáží v podobě obrazů ze života venkovanů i panstva. Veduty zachycují například Bouzov ve stavu před přestavbou na přelomu 19. a 20. století, Priessnitzovy lázně v Jeseníku nedlouho po otevření vodoléčebného ústavu, z větších měst pak Opavu, Kroměříž nebo Krnov. Pro potřeby výstavy navíc další veduty z Kunikeho cyklu poskytla Moravská zemská knihovna, čtenáři a návštěvníci výstavy tak mimo jiné uvidí, jak v první polovině 19. století vypadal i Přerov, Šternberk nebo Helfštýn.

K výstavě byl vydán i katalog, ve kterém jsou otištěny všechny dostupné veduty z Kunikeho souboru ze sbírek Vědecké knihovny v Olomouci a Moravské zemské knihovny. Výstava Krajina starých sídel bude přístupná do 30. listopadu v Galerii Biblio ve Vědecké knihovně v Olomouci, a to v době otevření knihovny.

Poslední změna 12. 10. 2015 07:26:56