Ve Vlastivědném muzeu Olomouci je plátno z mumie faraona Ramesse II.

24. 01. 2014

Nečekaný nález unikátního artefaktu překvapil odborné pracovníky Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci. Fragment textilie z mumie Ramesse II. (1279–1213 př. n. l.), nejvýznamnějšího panovníka starověkého Egypta, nalezli při evidenci archivní pozůstalosti dlouholetého muzejního pracovníka Václava Buriana (1921–1998).

Nález dnes v Olomouci novinářům představil hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil společně s ředitelem muzea Břetislavem Holáskem. „Ramesse II. patří mezi trojici nejvýznamnějších egyptských faraonů a cokoliv je spojeno s jeho jménem, vyvolává obrovskou pozornost odborníků i milovníků historie této říše. Jsem rád, že je to právě Vlastivědné muzeum v Olomouci, které se může pochlubit podobným nálezem. Ukazuje se, že naše rozhodnutí významně investovat do prostor muzea a jeho vybavení, již několik let po sobě přináší pomyslné ovoce v podobě důležitých nálezů,“ říká hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.

Textilii vloženou mezi dvě skleněné tabulky o rozměru cca 21,5 x 14,5 cm doprovází obálka s vysvětlujícím textem: „Z mumie krále Ramsese II. (rukopis mého bratra Richarda Buchty). Poznámkový deník mého bratra hovoří o otevření mumie Ramesse II., jehož se účastnil. Prvního června 1886 se mumie rozbalila za přítomnosti chedíva (...)“ a text dále pokračuje popisem těla zesnulého panovníka.

Richard Buchta (1845–1894), rakouský malíř a fotograf, v 70. letech 19. století cestoval po Africe, kde dokumentoval především život domorodých kmenů v oblasti horního toku Nilu. Na svých cestách se dostal do Súdánu a centrální Afriky, po návratu do Evropy vydal několik studií a spolupracoval s řadou tehdejších badatelů, kterým poskytoval obrazový materiál pro publikační účely.

V roce 1885 se Buchta vydal do Afriky naposledy, navštívil Fajjúm a zřejmě při zpáteční cestě byl 1. června 1886 přítomen rozbalování mumie faraona Ramesse II. v Muzeu egyptských starožitností v káhirské čtvrti Bulak. Jednalo se o mimořádnou společenskou událost, mumie byla v 9 hodin ráno rozbalena za přítomnosti chedíva Mohameda Paši Taufíka a dalších ministrů a zástupců muzea (včetně E. Brugsche a U. Bourianta). Rozbalení královské mumie se neujal nikdo jiný než tehdejší ředitel Památkové správy Gaston Maspero.

Zavinutí těla zemřelého do plátěných obinadel bylo jen jednou ze součástí mumifikace. Představovalo však poměrně složitý a časově náročný proces, jehož průběh byl úzce spjat s důležitými rituálními úkony. Jednotlivé pruhy obinadel mohly dosahovat délky až 15 metrů. Nicméně celkově mohlo být při mumifikaci použito až několik kilometrů tkaných obinadel.

Ramesse II., někdy označovaný jako Ramesse Veliký nebo také jako „Velké slunce Egypta“, byl třetím panovníkem 19. dynastie v období Nové říše. Byl to obratný diplomat (podepsal s chetitským králem vůbec první mírovou smlouvu v dějinách), pilný stavitel (nechal vystavět mj. monumentální chrámy v Abú Simbelu) a energický vládce. Zanechal po sobě prosperující zemi, a proto bývá považován za největšího panovníka egyptských dějin. Za hlavní manželku měl královnu Nefertari a podle některých zdrojů zplodil kolem 250 dětí, z čehož plyne, že musel mít veliké množství vedlejších manželek.

Když po 67 letech vlády ve věku 92 let zemřel, bylo faraonovo mumifikované tělo uloženo do královské hrobky, jež byla za tímto účelem vybudována ve východní části Údolí králů (KV 7). „Na tomto místě však setrvalo pouze asi do poloviny 10. století př. n. l., kdy si nepříznivá bezpečnostní situace v Západních Thébách vyžádala otevření mnoha královských hrobek a přenesení těl členů královské rodiny a vybraných částí jejich pohřební výbavy na nové, bezpečnější místo, kterým se stala tzv. Královská skrýš v Dér el-Bahrí,“ konstatovala egyptoložka a vědecká pracovnice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Mynářová. Ve skalní skrýši, která ukrývala celkem čtyřicet rakví, zůstala mumie Ramesse II. až do roku 1881. Od té doby

mumifikované tělo velkého panovníka doslova fascinuje celý svět. V 70. letech 20. století mu však hrozila zkáza. Proto byla mumie napadená vzácnou houbou v roce 1976, při příležitosti pařížské výstavy věnované Ramessovi II., detailně prozkoumána týmem odborníků, kteří se úspěšně pokusili o její záchranu za použití gama záření.

Okolnosti, za kterých se fragment plátna z mumie Ramesse II. dostal z majetku vídeňského malíře a fotografa Richarda Buchty do olomouckého muzea, zůstávají zahaleny rouškou tajemství. „Dnes víme, že část pozůstalosti Richarda Buchty je uložena ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci, a nelze vyloučit, že se textilie do muzea dostala právě z knihovny. V polovině 50. let 20. století se osobností Richarda Buchty zabýval olomoucký badatel Mořic Remeš, který jeho pozůstalost studoval, a také v této době byla ve vlastivědném muzeu otevřena výstava zaměřená na starověký Egypt. Na její instalaci se podílel i Václav Burian. Potřebné údaje o osudu této památky však zatím nemáme k dispozici,“ uvedla kurátorka Vlastivědného muzea Markéta Doláková.

Vlastivědné muzeum v Olomouci plánuje ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem FF UK objevenou textilii podrobit odborným analýzám a zjistit tak více o této památce. „Naším záměrem je také představit tento unikátní předmět veřejnosti, a to ještě v době konání výstavy Poklady starého Egypta / Sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského, která potrvá do 15. března 2014. Jde opravdu o příjemné překvapení, které nás v souvislosti s probíhající egyptskou výstavou těší dvojnásob,“ doplnil ředitel Vlastivědného muzea Břetislav Holásek. „Za necelé poslední tři roky je to po nálezu kolekce kreseb Josefa Winterhaldera ml., taběrky polního maršálka Radeckého a obrazu Zvěstování sv. Anně od Petra Brandla již čtvrtý mimořádně významný objev v našich sbírkách,“ dodal

Poslední změna 24. 01. 2014 12:13:15