Archeologové objevili vzácné nálezy u Lipníka nad Bečvou

19. 01. 2015

Nové a poměrně vzácné nálezy se podařilo odkrýt zaměstnancům Archeologického centra Olomouc během záchranného archeologického výzkumu, který proběhl na stavbě budoucí dálnice D1 v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou. Archeologické práce byly prováděny na několika lokalitách zmíněného úseku a mezi jinými i na lokalitě v blízkém okolí Oseku nad Bečvou. Zde archeologické výkopové práce probíhaly s krátkými přestávkami od jara roku 2012 do podzimu roku 2014.

Během výzkumu se podařilo zjistit, že okolí Oseku nad Bečvou, které z velké části leží v mírně zvlněné kopcovité krajině mezi Oderskými vrchy a údolím řeky Bečvy, bylo v době neolitu a následně ve starší i mladší době bronzové velmi intensivně osídleno příslušníky několika pravěkých kultur. Osídlení v lokalitě u Oseku nad Bečvou bylo vázáno na zdroj vody - potok Lubeň a archeologické nálezy byly objeveny na obou stranách potoka, mimo jeho záplavovou oblast.

Mezi nejzajímavější objevy můžeme zařadit sídliště ze starší doby bronzové (2200 – 1700 př.n.l.) ležící na západním břehu potoka. Byly zde nalezeny elementy kultur únětické i nitranské (jedná se o kultury západní a východní provenience) a nálezy ze zkoumané osady dokazují vzájemné ovlivňování i pronikání idejí, myšlenek a hlavně náplně materiálního inventáře obou kultur. Během archeologických prací se podařilo odkrýt celkem 217 sídlištních objektů, které představovaly klasický sortiment jam, sklípků, kůlových jamek (stopy nadzemních konstrukcí staveb) a čtyři poměrně velké hliníky (objekty na těžbu hlíny). Z těchto objektů pochází poměrně bohatý sortiment artefaktů: fragmenty keramických nádob, kamenná industrie i zvířecí kosti.

Na zkoumaném sídlišti byly též ve třech jámách objeveny lidské kostry. Dle antropologického rozboru šlo převážně o pozůstatky dospělých osob, pouze v jednom z objektů ležely kostry dvou dětí. Všechny zemřelí byli do objektů uloženi ve skrčené poloze na pravém či levém boku, v podstatě bez hrobové výbavy jakou známe z pravidelných hrobů. Jedná se zde s největší pravděpodobností o stopy pravěkých rituálů, patrně o lidské objeti uložené do země v době špatné úrody, hladomoru či živelných pohrom s cílem získaní si přízně božstev.

K lidu, který obýval starobronzovou osadu patří zřejmě také hrob objevený na protější straně potoka, ve kterém byly dvě kostry dětí uložené v horní části hrobové jámy a kostra ženy uložená na dně hrobu i s milodary v podobě bronzových jehlic, jantarových korálků, keramické mísy do které byl navíc vložen kus zvířecího masa.

Tento hrob jen náhodou uniknul zničení již v pravěku, jelikož v místě, kde byl vykopaný, si o 1000 let později nositelé lužické kultury z pozdní doby bronzové (1200 – 800 př.n.l.) založili svou osadu, konkrétně její hospodářské zázemí s ohradami i přístřešky pro dobytek, menšími sídlištními objekty a také s malým výrobním okrskem nad přírodní, erozní rýhou, ve které se tehdy pravděpodobně nacházel vodní pramen. Byla zde odkryta silná vrstva popela v široké jámě spojené kanálkem s hlavní erozní rýhou. V zásypu kanálu i popelnaté vrstvě se podařilo najít několik vcelku dochovaných nádob – džbánků a také fragment bronzového srpu či zhruba 40 centimetrové dlouhé bronzové jehlice. Velmi bohatý soubor hlavně keramických nálezů, ale také kamenných i kostěných artefaktů pochází z prozkoumaných lužických objektů i z kulturní vrstvy (vrstva hlíny různé mocnosti, která se tvořila v prostoru pravěkého sídliště během jeho fungování). Mezi zajímavé nálezy patří kromě bronzových fragmentů jehlic či náramku, také například fragment nádoby, přesněji keramická výlevka ve tvaru hlavy býka nebo část lidské lebky se záměrně provrtaným otvorem v temeni i seříznutou zádní částí temenní kosti.

Úplné závěrečné vyhodnocení nálezů i celé nálezové situaci bude muset počkat, až archeologické artefakty projdou laboratorním zpracováním a terénní dokumentace bude počítačově zpracovaná i digitalizovaná, ačkoli již teď víme, že zaměstnancům Archeologického centra Olomouc se podařilo objevit i zachránit velmi zajímavé stopy pravěkých aktivit, které pomohou rozšířit naše znalosti nejen každodenního života, ale také sociokultovních i náboženských zvyků v pravěku na střední Moravě.

Arkadiusz Tajer (Archeologické centrum Olomouc)

Poslední změna 19. 01. 2015 11:45:08