Špraněk

» Katastrální území

Březina, Javoříčko, Kadeřín, Střemeníčko, Vojtěchov u Konice

» Rozloha

271 ha

» Předmět ochrany

   Vápnité nebo bazické skalní trávníky
    (Alysso-Sedion albi)*
   Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů
   Jeskyně nepřístupné veřejnosti
   Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
   Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion)
   Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a roklinách*
   netopýr brvitý (Myotis emarginatus)
   netopýr černý (Barbastella barbastellus)
   netopýr velkouchý (Myotis bechsteini)
   vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

(symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)

» Charakteristika:

Tato dosti rozsáhlá lokalita zaujímá krasovou oblast s přiléhajícími zachovalými bučinami v okolí Javoříčských jeskyní, nacházející se přibližně 12 km jihozápadně od Litovle. Z geologického hlediska je území tvořeno bradlem devonských vápenců vystupující z okolní krajiny. Jedná se o rozsáhlé území typicky vyvinutého krasu, ve kterém se vyskytují ponory, závrty, škrapy, skalní brána, propast i rozsáhlé jeskynní prostory. Na území se nacházejí tři význačné vrchy Špraněk (518 m), resp. Špláz (539 m), s vyvinutými krasovými útvary, Boučí (521 m) a Homole (514 m). Na modelaci terénu se významně podílel především potok Špraněk. Jádrem území je NPR Špraněk, vyhlášená již v roce 1949. V podzemí jsou veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně.

Převládající část území pokrývají lesy. Na místech výskytu vápenců se zachovaly velmi kvalitní vápnomilné bučiny (as. Cephalanthero-Fagetum), a to přibližně na ploše 67 ha. Jedná se často o velmi staré porosty s výskytem vzácných druhů jako okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum). V kaňonu potoka Špraňku a v okolí vchodu do Javořičských jeskyní se vyskytují rozsáhlé porosty suťových lesů sv. Tilio-Acerion. V oblasti vrchu Homole převládají květnaté bučiny, zde výstupy vápenců nenalezneme. V území jsou časté skalní výchozy, na kterých se vyskytují unikátní skalní společenstva. Na vápencové stěně skalního útvaru Zkamenělý zámek se vyvinula skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) sv. Alysso-Festucion pallens, květenu okolních skalních útvarů a bývalého lomu tvoří bazifilní druhy efemér a sukulentů a skalních štěrbin. V nivě potoka Špraňku se zachoval liniový porost jasanovo-olšových luhů. Kromě faunistického a floristického bohatství tkví jedinečnost území i v unikátnosti krasu. Podzemní systém Javořičských jeskyní patří k našim nejrozsáhlejším jeskynním prostorám s nejbohatší krápníkovou výzdobou. Skalní brána pod Zkamenělým zámkem je největším útvarem svého druhu na Moravě. Z území jsou známy četné paleontologické nálezy.

» Péče o lokalitu:

Dodržovat zásady přírodě blízkého hospodaření. Prořezávkami a probírkami podporovat přirozenou druhovou skladbu ve prospěch buku lesního, javoru klenu, javoru mléče, jilmů a jedle bělokoré. Zásahy provádět mimo vegetační sezónu, pří manipulaci se dřevem se snažit vyhýbat lokalitám s výskytem vzácných druhů rostlin. Vhodné je zvýšit podíl staré dřevní hmoty v porostech. Zamezit nepovolené horolezecké činnosti v oblasti Zkamenělého zámku a v opuštěném vápencovém lomu pod vrcholem Špraňku.

» Význam lokality:

Význam území spočívá především v zachování unikátních vápnomilných společenstev s výskytem mnoha vzácných rostlinných a živočišných druhů. Celkově bylo na území zjištěno více než 300 druhů cévnatých rostlin, 129 druhů játrovek a mechů, asi 200 druhů hub a například 55 druhů měkkýšů (Mollusca). Jeskyně jsou velmi významným zimovištěm mnoha druhů letounů (Chiroptera), byl zde prokázán výskyt čtrnácti druhů. Javoříčské jeskyně jsou největším známým zimovištěm vrápenců malých v České republice, zimuje zde až 1 500 jedinců.