Rychlebské hory – Sokolský hřbet

Rychlebské hory – Sokolský hřbet, v nižších polohách převládají acidofilní bučiny

» Katastrální území

Černá Voda, Česká Ves, Dolní Lipová, Horní Lipová, Horní Skorošice, Jeseník, Nová Červená Voda, Petříkov u Branné, Písečná u Jeseníka, Supíkovice, Vápenná, Velké Vrbno

» Rozloha

8 046 ha

» Předmět ochrany

   Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně
   Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)
   Aktivní vrchoviště*
   Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů
   Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
   Jeskyně nepřístupné veřejnosti
   Bučiny asociace Luzulo-Fagetum
   Bučiny asociace Asperulo-Fagetum
   Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích*
   Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)*
   Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)
   netopýr velký (Myotis myotis)
   vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

(symbol * označuje priorytní typy přírodních stanovišť)

» Charakteristika:

Rozsáhlý komplex zachovalých lesaních porostů, mozaika přírodě blízkých listnatých a jehličnatých lesů montánního až submontánního stupně. Součástí území jsou dvě zvláště chráněná území: NPP Jeskyně na Pomezí a část území PP Vodopády Stříbrného potoka. Převládajícím lesním biotopem jsou zde bučiny a smrčiny, jak přirozené v nejvyšších polohách, tak široce rozšířené nepůvodní monokultury. V nižších polohách převládají bikové bučiny, které ve vyšších nadmořských výškách přecházejí v třtinové bučiny a smrkové bučiny, které jsou velmi vzácně vystřídány fragmenty horských klenových bučin. Velmi vzácně se v místech výskytu vápenců zachovaly zbytky vápnomilných bučin as. Cephalanthero-Fagetum. Primární bezlesí je vázáno na četné skalní výchozy, balvanité sutě a kamenná moře se slabě vyvinutými společenstvy silikátových skal. V místech výstupu vápenců, např. v oblasti Vápenného a Mramorového vrchu či NPP Jeskyně Na Pomezí, jsou relativně hojná společenstva vápnitých skal a drolin. Jiným typem primárního bezlesí jsou fragmenty horských vrchovišť v nejvyšších patriích Smrku. Fenoménem oblasti jsou krasové jeskyně v oblasti NPP Jeskyně Na Pomezí, kde se bohatě vyskytují jak podzemní, tak povrchové krasové útvary s typickou vegetací a faunou. Podzemní jeskynní systém s bohatou krápníkovou výzdobou čítá až 1000 m chodeb a patří k nejrozsáhlejším v ČR. Na zimovištích bylo zatím zjištěno 11 druhů letounů (Chiroptera) a běžné druhy jeskynních bezobratlých.

» Péče o lokalitu:

Cílem dlouhodobé péče musí být zachovat, případně obnovit, přirozenou dřevinou skladbu lesních porostů. Vybrané lesní celky směřovat k samovolnému vývoji. Snížit stavy zvěře, v nejhodnotnějších částech evropsky významné lokality odstranit všechna stávající myslivecká zařízení s výjimkou posedů a vyloučit přikrmování zvěře. V území zamezit všem aktivitám, které by vedly ke změnám vodního režimu. Luční porosty je nutné každoročně kosit.

» Význam lokality

Význam území spočívá v zachovalosti unikátních lesních porostů, často pralesovitého charakteru. K nejcennějším porostům patří rozsáhlé acidofilní bučiny na nejstrmějších svazích, které zde tvoří nejzachovalejší porosty svého typu v rámci celé republiky. Velmi cenné jsou také společenstva montánního a submontánního stupně, které jsou v území poměrně hojná. Především zbytky horských smrčin s fragmenty rašelinných a podmáčených smrčin v hraničním pásmu Travná hora-Smrk, na jehož náhorní plošině se zachoval i zbytek horského vrchoviště s výskytem vzácných druhů jako bradáček srdčitý (Listera cordata), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice mokřadní (Carex limosa) či prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii). Z živočichů za pozornost stojí především početné zimní kolonie letounů v jeskyních Na Pomezí, celkově zde bylo zaznamenáno 11 druhů.