| 1.
Trasy z Karlovy Studánky |
| nahoru
| |
Klimatické lázně Karlova Studánka jsou nejvýše položenou obcí
na Bruntálsku a zároveň vstupní branou na Praděd. Návštěvníky
sem lákají především
vodopády Bílé Opavy,
které se nachází nedaleko obce. V hluboce zaříznutém údolí
vytváří říčka řadu kaskád a zdejší skalní útvary patří k nejvyhledávanějším
v Jeseníkách. Údolím vede žlutě značená turistická trasa v
délce 6,5 km, vhodná pro náročnější turisty, která nás dovede
až na
Ovčárnu.
Dorazíte-li do oblasti Ovčárny, turistického a lyžařského
střediska oblasti, najdete v jejím okolí také chaty Kurzovní,
Barborku, Sabinku a Figuru nebo můžete vystoupit na
nejvyšší
vrchol Moravy, Praděd a navštívit vyhlídkovou věž.
Z Ovčárny je možné pro návrat zpět do Karlovy Studánky využít
autobusové spojení.
Zdatnější turisté mohou z Ovčárny dál pokračovat po žlutě
značené trase. Čeká nás výstup nad hranice lesa na alpinské
louky porostlé ostřicí, smilkou a řídce kosodřevinou. Po pravé
straně mineme bájné
Petrovy kameny (1442
m n. m.), opředené mýty o čarodějnicích. Z hřebene dál pokračujeme
po modře značené cestě, která je současně naučnou stezkou,
a na informačních panelech se dozvědět spoustu zajímavých
informací o ledovcovém karu
Velký Kotel a
místní fauně a flóře. Cesta pak po cca 12 km končí v
Malé
Morávce u Rychty, kde je autobusové spojení.
http://www.kstudanka.cz
http://www.malamoravka.cz
http://www.jeseniky-praded.cz
| 2.
Trasy ze Skřítku (867 m n. m.) |
| nahoru
| |
Horské sedlo Skřítek odděluje nejjižnější
část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny. Sedlo je asi
2,5 km dlouhá a několik desítek metrů široká plošina, která
je východiskem hřebenových túr. Pod sedlem Skřítek leží osada
Klepáčov, kde se můžete pohodlně ubytovat. Horská víska v
hezkém údolí Klepáčovského potoka se pyšní dřevěným roubeným
kostelíkem. Je také rekreačním střediskem se širokými možnostmi.
Na Skřítku najdeme motorest, stanici horské služby a v zimním
období tudy vedou běžecké lyžařské okruhy, upravované Sdružením
cestovního ruchu Jeseníky.
Po zeleně značené trase, která patří k jedněm z nejvíce frekventovaných,
můžeme vystoupat až k hlavnímu hřebenu Jeseníků. Po cestě,
která poměrně prudce stoupá, projdeme nejprve lesním porostem
s občasnými výhledy, a cca po dvoukilometrovém výstupu dosáhneme
bizarního útvaru zvětralé skály
„Ztracené kameny“.
Skála je opředena dávnou bájí o čertovi, který přenášejíc
tuto skálu, ji musel po zakokrhání kohouta upustit.
Ze skály dohlédneme do údolí říčky Merty a dál k Velkým Losinám
a Šumperku. Po krátkém vydechnutí můžeme dál pokračovat řídnoucím
lesem až na jeho hranici, za níž se rozkládají holiny hlavního
hřebene Jeseníků, až k samotnému
Pradědu (1492 m n.
m.), nejvyšší hoře Jeseníků. Cestou projdeme kolem
skalního útvaru
„Pece“ (1250 m n. m.), který
skýtá rozhled po celém pohoří Jeseníků, do rovin Hané, Slezska
a na západě, je-li dobrá viditelnost, je možné spatřit i Krkonoše.
Po cca šesti kilometrovém pochodu okolo vrcholu
Pecný
(1334 m n. m.), po úbočí
Břidličné (1358
m n. m.), nyní již po pohodlném, neznatelně stoupajícím
chodníku dorazíme k
Jelení Studánce, kde
vyvěrá pramen Stříbrného potoka.
V tomto místě budeme křižovat žlutě značenou cestu, která
by nás ve směru na východ zavedla k Alfredově chatě (bohužel
je vyhořelá a jako dočasná náhrada je tady k dispozici bufet)
a zpět na Skřítek (11 km).
Po žluté značce ve směru na západ by nás čekal prudký sestup
po
úbočí Břidličné (1358 m n. m.) poseté
sutí a skalními útvary až k
Čertově vyhlídce,
bizardnímu skalnímu útvaru, ze kterého vás okouzlí pohled
do propadliny, vytvářené říčkou Mertou. Pozorovat můžeme členité
úbočí Kamzičníku, Vysoké hole a Pradědu, které spolu s protilehlým
masívem Mravenečníku vytvářejí pohádkovou kulisu. Není vyloučeno,
že se cestou setkáte se stádem kamzíků a jelení zvěří. Dál
v tomto směru bychom mohli pokračovat na Kosaře (bývalá osada
– dnes samota), do Vernířovic, kde je restaurace, ubytování
a autobusové spojení (cca 7 km).
Naše trasa ale vede dál po červené značce. Půjdeme po holinách
hlavního hřebene s dalekými výhledy, nad Malým Kotlem, Vysokou
holí a po levé straně mineme čarodějnickými bájemi opředené
Petrovy Kameny (1438 m n. m.). Kameny jsou
pro svoji vzácnou flóru chráněny a není
na
ně povolen přístup.
Z Petrových Kamenů sestoupíme k vojenské zotavovně
Ovčárna
(autobusové spojení). Lokalita Ovčárny je hojně navštěvované
turistické a lyžařské středisko, se stravovacím i ubytovacím
zázemím (např. v chatách Kurzovní, Barborka, Ovčárna, Figura
a v chatě Sabinka).
Odtud dále pokračujeme po zeleně značené cestě k rozcestníku
„Pod Pradědem“. Z tohoto místa je to již jen jeden kilometr
na
nejvyšší vrchol Moravy, Praděd (1492 m
n. m.)
Pokud se rozhodnete u rozcestníku pokračovat dál po modré
značce, čeká vás říčka Divoká Desná, která napájí údolní přehradu
Přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně (elektrárna je
přístupná pro turisty, takže v případě zájmu neváhejte toto
největší vodní dílo v České republice navštívit). Po této
cestě pak dojdete do Kout nad Desnou, kde je vlakové i autobusové
spojení (cca 11,5 km).
My
se však od rozcestí „Pod Pradědem“ vydáme dál po zelené značce.
Po 3 km mírném sestupu dojdeme na
chatu Švýcárna,
kde je možné se občerstvit, případně i ubytovat. Dále pokračujete
sestupem po zelené značce s občasnými nádhernými výhledy do
údolí Desné na Mravenečník a Dlouhé Stráně s horní nádrží
pro přečerpávací elektrárnu. Po 3,5 km u rozcestí „Petrovka“
se můžeme rozhodnout, zda budeme dále pokračovat prudším sestupem
po zelené značce do Kout nad Desnou (5,5 km, autobusové a
vlakové spojení) nebo se po vrstevnicové cestě po modré značce
vydáme až do turistického a lyžařského střediska
Červenohorské
sedlo (1010 m n. m.), odkud je autobusové spojení
do Šumperka a Jeseníku (5,5 km).
http://www.infosumperk.cz
http://www.ceskehory.cz/jeseniky
http://www.jeseniky-praded.cz
http://www.ceskehory.cz/svycarna
http://www.loucna-nad-desnou.cz
| 3.
Trasy z Červenohorského sedla |
| nahoru
| |
Nejdůležitější
přechod přes Jeseníky – Červenohorské sedlo – rozděluje Hrubý
Jeseník na horský masiv Keprníku a masiv Pradědu. Je důležitou
křižovatkou turistických tras, i východiskem hřebenových túr.
Vede sem vhodné autobusové spojení. Pro turisty je k dispozici
horský hotel, restaurace s ubytováním /postavena v r. 1934
Klubem českých turistů/, Dům Horské služby Jeseníky a středisko
Ski-klubu Šumperk, které provozuje zdejší lyžařské vleky.
Severozápadním směrem se z Červenohorského sedla vydáme po
červené značce k rozcestí označenému jako „Bílý sloup“, kde
křižujeme značku zelenou.
Ta vede buď na jih úbočím
Šindelné hory,
okolo rozmanitých skalních útvarů s výhledy na masiv Mravenečníku
a Pradědu až do Kout nad Desnou, kde je vlakové a autobusové
spojení. Po zelené značce směrem na sever vystoupáme kosodřevinou
na
Červenou horu (1333 m n. m.) s dalekými
výhledy. Pohledem přes Sněžnou kotlinu pozorujeme panorama
Jeseníků s vévodícím Pradědem. Dále cesta vede okolo
Skalního
okna a sestupem přes
Točník (1 144
m n.m.) a
Keprnický potok se dostaneme k
restauraci „U Cimbury“ v Bělé pod Pradědem, kde je autobusové
spojení na silnici č. 44.
My ale půjdeme dál vrstevnicovou cestou (zelená, červená)
přes strže k
Vřesové studánce, bývalému poutnímu
místu. Dnes zde uvidíte již jen kapličku s pramenem Vřesové
studánky, kde podle pověsti vytéká zázračná voda, která vyléčila
zdejšímu lesníkovi oční neduh. Uzdravení ve vodě studánky
pak hledali i další lidé. Byla tady postavena dřevěná kaple,
jarmareční boudy a noclehárny. Podle zachovaných zpráv byla
původní chata přestavěna v roce 1892. Po vyhoření byla na
jejich základech postavena chata nová, kterou v období socialismu
vlastnily Restaurace a jídelny. Chata ač byla v provozu, nebyla
udržována, až zchátrala natolik, že ji provozovatel nechal
zapálit. Taktéž původní dřevěnou kapli vystřídal kostelík,
který v roce 1946 po zásahu blesku vyhořel. Dnes zde již po
obou objektech najdeme jen základy. U bývalé chaty jsou prudce
spadající svahy do údolí Hučvé Desné, které se v roce 1921
pod náporem prudké bouře podmáčely a jako obrovský sesuv přehradily
Hučivou Desnou. Další nápor vody protrhl hráz a způsobil obrovskou
povodeň v údolí Desné. Při povodni zahynulo 11 lidí. Velkým
úsilím lesníků byly tyto svahy opět zalesněny.
Od Vřesové Studánky pokračujeme po červené značce úbočím Červené
hory do sedýlka a dál do přírodní
rezervace Šerák
– Keprník (cesta je zde totožná s naučnou stezkou).
Rezervace byla vyhlášena již v roce 1903 a tvoří ji prales
na rašelinném podkladě s loukami, tůněmi a květenou rašelinišť.
Prudším
výstupem opustíme hranici lesa a vystoupíme na vrchol
Keprníku
(1423 m n.m.), tvořící skalní výběžek. Na vrcholu je kruhový
rozhled na sever do nížin Polska k Otmuchovskému a Nyskému
jezeru, směrem na jih ční skalní útvar Vozka (1377 m n.m.)
opředený pověstmi.
Přes Keprník pokračujeme po červené značce sestupem podle
tyčového značení na
Šerák (1351 m n.m.).
Pod vrcholem je turistická chata a stanice Horské služby,
nedaleko vrcholu se nachází horní stanice sedačkové lanovky
v Ramzové. Odkud po 8,5 km pochodu z Červenohorského sedla
nás čeká 6 km sestup úbočím okolo koňské vyhlídky, skýtající
úchvatné pohledy do hlubokého údolí říčky Branné a na svahy
Keprníku. Dále projdeme kolem mezistanice sedačkové lanovky
na
Černavě (1104 m n.m.) až na
Ramzovské
sedlo (759 m n.m.), středisko zimních sportů. Z Ramzové
je vlakové i autobusové spojení.
http://www.infosumperk.cz
http://www.jesenik.org
Ramzová – část obce Ostružná – leží na silnici
spojující města Hanušovice a Jeseník. Je hlavním východiskem
letní i zimní turistiky do oblasti Hrubého Jeseníku a Rychlebských
hor. Ramzová je také stanicí sedačkové lanovky, vedoucí přes
Čerňavu na Šerák (výškový rozdíl 600 m). Je zde dostatek ubytovacích
i stravovacích kapacit a stanice Horské služby.
Za poznání stojí nedaleké obce Ostružná a Branná. Ostružná
v minulosti těžba tuhy, magnetovce a dřevařská obec je dnes
významné rekreační středisko. Pozornost věnujte baroknímu
kostelu z r. 1794 stejně tak jako původně gotickému kostelu
v Branné přebudovanému na
počátku
17. století. Branná je poprvé připomínaná v r. 1575 včetně
hradu Kolštejna. Roku 1575 koupili hrad Žerotínové a zahájili
stavbu renesančního zámku. V roce 1926 zámek vyhořel a již
nebyl obnoven v původním rozsahu. Záchranné práce byly provedeny
jen pro potřeby skladování. Zámek je přístupný veřejnosti.
Obec je vhodné východisko pro letní i zimní turistiku se sedačkovou
lanovkou na lyžařském svahu..
Z
Ramzové se dále můžeme po červeně značené lesní cestě vydáme
přes
Petříkov (1,5 km, další část obce Ostružná,
známá hlavně jako vyhlášené lyžařské středisko) k lovecké
chatě
Císařská bouda. Odtud nás čeká 2,6
kilometrů dlouhý výstup k
chatě Paprsek (1007
m n.m.), která leží nedaleko polských hranic a návštěvníkům
poskytuje stravování i ubytování po celý rok.
Pokud se rozhodneme pro změnu a pro další cestu si zvolíme
značky zelené trasy, cesta nás za stálého klesání, zavede
do
údolí říčky Krupá a do
Starého
Města pod Sněžníkem.
Dále po červené značce budeme pokračovat k chatě brněnských
horolezců
Medvědí bouda (chata není veřejnosti
přístupná), k
Aloisovu pramenu a sestoupíme
k hájovně nad osadou Nová Seninka. Tady je možné přejít do
Kladského sedla a dále do Polska (hraniční
přechod). My doporučujeme z Kladského sedla sestoupit po žluté
značce do osady Seninka a dále po silnici do Starého Města
pod Sněžníkem.
| 5.
Trasy ze Starého Města pod Sněžníkem |
| nahoru
| |
Staré
Město pod Sněžníkem leží na rozhraní mohutných masivů Králického
Sněžníku (1423 m n.m.) a Hrubého Jeseníku (1492 m n.m.) a
je významným střediskem letní i zimní turistiky. Zdejší horská
krajina je ideálním místem pro turistické vycházky přírodou
i namáhavější výstupy. Objevíte zde celou řadu dobře značených
turistických tras, z nichž některé zdolávají značné výškové
rozdíly.
Staré Město pod Sněžníkem, osada založena horníky kolem roku
1300 pod názvem Goldek. Ve 14. století se zde dolovalo stříbro,
začátkem 17. století na Stříbrném vrchu měď. V 1. polovině
19. století zde byla zahájena těžba tuhy a průmyslová lnářská
výroba. V místě ubytovací a stravovací kapacity a stanice
Horské služby. Vlakové a autobusové spojení.
Dominantou Staroměstska je
Králický Sněžník.
Pokud se chcete dostat až na vrchol, vydejte se ze Starého
Města nejprve po modré značce po pláních mírným stoupáním
do Stříbrnic (rekreační osada připomínaná r.1325). Odtud stálým
stoupáním přes místa výhledů ke kapličce, která byla v roce
2005 péčí Státních lesů restaurována do původní podoby, odkud
pokračujeme souběžně s červenou značkou okolo Adélina pramene
do sedla pod Králickým Sněžníkem (celkem 10,2 km). Zde můžeme
pokračovat 2 km po červené značce k pramenu Moravy a na vrchol
Králického Sněžníku (1423 m n.m.), kde se stýká historická
hranice Čech, Moravy a Polského Kladska. Ledové období zde
zanechala na úbočí mocné vrstvy sutě, u Vlaštovčích kamenů
Kamenné moře. Květena odpovídá typu alpinských holí.Jesenický
endemit, Zvonek vousatý (Campanula barbáta) zde má nejzápadnější
místa výskytu. Dříve zde stával vyhledávaný horský hotel,
který byl z nepochopitelných důvodů zbourán majitelem Restaurace
a jídelny n.p.. Jsou zde jen zbytky sklepení. Opodál je plastika
slona, kterou zde prý v období mezi válkami vynesli z recese
brněnští studenti.
Odtud se vrátíme zpět do Sedýlka pod Králickým Sněžníkem (2
km) po červené značce k Adélinu prameni (1,4 km) a dále po
žluté značce k chatě Návrší (900 m), kde je občerstvení a
ubytování. Pro zimní období je zde lyžařský vlek. Nádherné
výhledy na Staroměstskou kotlinu a dále až k hlavnímu hřebeni
Hrubého Jeseníku. Dále projdeme osadou Stříbrnice, mineme
pevnůstky pod Štvanicí, projdeme rekreační a lyžařskou osadou
Hynčice pod Sušinou a konec naší cesty bude v Chrasticích,
kde je autobusové a vlakové spojení (11,3 km).
Dalekými
výhledy se také vyznačují turistické cesty ze Starého Města
po zelené značce (7,5 km) na Paprsek (1007 m n.m.), ubytování
a stravování, nebo po modré značce do Branné (6 km).
Pokud se chcete dostat do Ramzové začněte u zotavovny u Starého
Města po zelená značce kolem úpravny grafitu u osady Malé
Vrbno a dále pokračujeme po modré značce překrásným údolím
Adamovského potoka, přes lyžařské a rekreační středisko Petříkov
(8,5 km) odkud se po červené značce (2 km) dostaneme až do
Ramzové, kde je autobusové a železniční spojení.
http://www.sneznik.cz
http://www.mu-staremesto.cz
http://www.staromestsko.cz
| 6.
Trasa na Králický Sněžník kolem vodopádů |
| nahoru
| |
Ze železniční zastávky
Vysoké Žibřidovice
vede červená značka okolo hájovny Bystřina krásným
údolím
Prudkého potoka (asi 10 km). Potok tvoří četné kaskády
a vodopády. Značka vystupuje pralesovitým porostem až na
vrch
Sušina (1321 m), s dalekými výhledy. Zde červená
značka končí a navazuje na modrou značku (z Podlesí) do sedla
ke
Králickému Sněžníku.
| 7.
Trasy z Lipové–lázní |
| nahoru
| |
Obec,
poprvé připomínaná kolem roku 1290, leží v údolí říčky Staříč.
Patří k významným střediskům cestovního ruchu a lázeňství.
Příjemné vlhké podnebí Lázní Dolní Lipová má blahodárné účinky
na lidský organismus a k léčbě se využívá téměř 170 let. Lázně
totiž již v roce 1840 založil Johann Schroth. V obci je vlakové
i autobusové spojení, ubytovací a stravovací zařízení a v
nedaleké osadě Miroslav je lyžařské středisko. Jednou z tras,
které tu na vás čekají, je pěší túra do Priessnitzových lázní
Jeseník a Jeseníku samotného.
Nejprve se po zelené turistické značce vydáme k
jeskyním
Na Pomezí (3 km), největšímu jeskynnímu systému České
republiky, které Vás ohromí svou nádhernou krápníkovou výzdobou,
vzniklou rozpouštěním mramoru.
Cesta dále pokračuje přes
Medvědí kámen (907
m) okolo pramene Šárka k
Priessnitzovu prameni
(5,9 km). Pak se okolo Jitřního pramene dostaneme do světoznámých
lázní Jeseník, ležících v nadmořské výšce
605 metrů. Lázně byly založeny Vincencem Priessnitzem (1799–1851),
jenž si vysloužil označení „vodní doktor“. O modernizaci lázní
se zasloužil žák S. Freuda, primář Mudr. J. Reinhold, který
zde působil v letech 1913 – 1947. V současné době se v lázních
léčí nemoci neuropsychiatrické a nemoci krevní. V lázeňském
areálu si můžete projít nově vybudovanou naučnou stezku, která
na devíti informačních panelech popisuje historii regionu
Jesenicko, vznik lázní i život V. Priessnitze.
V
areálu najdete také řadu drobných památek, zejména pomníků,
které zde nechali vybudovat urození pacienti jako znamení
díku za uzdravení. Na lázeňské kolonádě jsou umístěny jako
vděk Priessnitzovi pomníky národů. Z kolonády je nádherný
výhled na masiv Jeseníků i do rovin Polska k Otmuchovskému
a Nyskému jezeru. Po prohlídce lázeňského komplexu (hlavní
léčebná budova byla postavena r. 1910 architektem Bauerem
z Vídně) a načerpání nových sil sestoupíme po červené značce
do Jeseníku (3,2 km), odkud je autobusové a vlakové spojení.
| 8.
Trasy z Jeseníku |
| nahoru
| |
Město Jeseník leží v malebné kotlině na říčce Bělé. První
zmínka o městě je z roku 1267 kdy patřil Vratislavským biskupům
a byl znám jako Frývaldov. Nejvíce ovlivnila vývoj města v
16. století těžba zlata a jeho následné zpracovávání. V první
polovině 19. století dochází k rozmachu textilního průmyslu
a zejména lázeňství.
Při návštěvě Jeseníku si určitě prohlédněte
Vodní
hrad (zachovaná středověká stavba, součást opevnění
města). Dále stojí za zmínku původně
renesanční radnice
z roku 1610, která byla v průběhu 18. a 19. století přestavována
až do dnešní podoby. Ve Smetanových sadech si zase můžete
prohlédnout sousoší V. Priessnitze s alegorií Zdraví a Nemoci
od sochaře J. Obertha.
Z
města se po červené značce můžete vydat k rozhledně
Zlatý
chlum, která se vypíná na protilehlém konci lázní.
Rozhledna nabízí ničím nerušený pohled na město, jeho lázeňskou
část, siluetu Jeseníků a za dobrého počasí je vidět až do
Polska. V cestě můžete dál pokračovat přes Bílé a Bleskovcové
skály až na
Rejvíz 9,6 km, (778 m n.m.),
kde kromě ubytování a občerstvení najdete i autobusovou zastávku
(spojení mezi Jeseníkem a městem Zlaté Hory).
Tady si také můžete projít naučnou stezku k
Mechovému
jezírku (Malé a Velké mechové jezírko je středem
největší moravské přírodní rezervace, jedná se o rašeliniště
verhovštního typu). Zpět do Jeseníku se odtud dostanete po
zelené značce přes Mýtinku - občerstvení, (8,4 km).
Z Jeseníku se ale můžete vydat také po modré značce. Čeká
vás příjemná tůra okolo Priessnitzova památníku, k restauraci
Křížový Vrch (674 m n. m.), a odtud dále
pokračujete opět na Zlatý Chlum s rozhlednou a občerstvením
a dále zamíříte na
Čertovy kameny (bizarní
skalní útvar a horská chata, 675 m n.m.). Z Čertových kamenů
sestoupíte do
České Vsi, kde najdete jak
autobusové, tak i vlakové spojení.
http://www.jesenik.org
| 9.
Trasy ze Zlatých Hor |
| nahoru
| |
Původně hornické město je poprvé připomínané již v roce 1293
je rozvíjejícím se místem cestovního ruchu pro zimní i letní
dovolenou.. Těžily se tady drahé kovy, především pak zlato.
Mezi zajímavé památky, které si ve městě můžete prohlédnout
patří například
kaple sv. Rocha, postavená
v
roce 1768 nebo budova
Městského muzea, jedinečná
ukázka tzv. slezského baroka a řada barokních měšťanských
domů. Pokud se zajímáte o technické zajímavosti, doporučujeme
návštěvu
zlatorudných mlýnů (replika středověkých
zlatorudných mlýnů s naučnou stezkou, seznámíte se zde s dobovými
technikami získávání zlata).
Ze Zlatých Hor je možné lesním porostem vystoupit k
Biskupské
kupě, 888 m n. m, (4,2 km) s rozhlednou, odkud se
nabízí daleký kruhový výhled. Biskupská kupa je hraniční horou
s Polskou republikou. Odtud zamíříme na
Petrovy boudy
(2 km), kde se nachází turistické a lyžařské středisko. Z
něj je pak možné využít autobusového spojení (vede tudy silnice
ze Zlatých Hor do Krnova).
http://www.zlatehory.cz
| 10.
Do Rychlebských hor |
| nahoru
| |
Rychlebské hory, sedmé nejvyšší pohoří České republiky, najdete
západně od města Jeseník. Jejich hlavní hřeben leží na česko-polské
hranici, odkud se hory táhnou do Polska. Jejich nejvyšším
vrcholem je Smrk (1125 m), který je křižovatkou turistických
tras.
V Rychlebských horách je široké spektrum zajímavých tras,
ať už jde o krátké výlety, jednodenní túry či několikadenní
přechod celého pohoří. Cestou narazíte na podhorská a horská
městečka, mimo jiné Bílou Vodu, která leží přímo na státní
hranici, Travnou s léčivým radioaktivním pramenem nebo Žulovou
s několika velkými lomy na žulu v blízkém okolí.
I další místa v horách jsou velmi zajímavá. K nádherné zřícenině
gotického hradu Rychleby, který kdysi strážil obchodní cestu
z Kladska do Čech, se dostanete z Javorníku po červené turistické
značce. Cestou projdete romantickým Račím údolím, uvidíte
nejvýše postavený pramen v oblasti Antonínův pramen, a překrásnou
skalní vyhlídku Čertova kazatelna s neopakovatelným výhledem
do údolí i na zříceninu.
http://www.rychleby.cz
http://www.jesenik.org
| 11.
Na Slezskou Hartu |
| nahoru
| |
Monumentální vodní dílo na řece Moravici obklopuje nádherná
příroda,výjimečně atraktivní. Hustá síť lesních cest je ideální
příležitostí pro klidné procházky i dlouhé výlety a na své
si zde přijdou také houbaři. Zajímavé jsou vycházky podél
vody s nádhernými výhledy na vodní hladinu i okolní přírodu
a v blízkých obcích můžete obdivovat místní kulturní památky.
Informační tabule umístěné na hrázi přehrady Vám prozradí
historii stavby vodního díla a jeho technické parametry. Ti
zdatnější mohou pokořit okolní vrcholky Nízkého Jeseníku.
Přehrada je vhodná i pro vodní sporty. Šest míst vodní nádrže,
vyhrazených ke koupání, pravidelně kontrolují hygienici. Nekonečná
vodní plocha je pravým rájem pro rybáře, windsurfaře a milovníky
vyjížděk na loďkách. V okolí nádrže jsou dostupné také tenisové
kurty a jízda na koních, stejně jako komfortní i méně přepychové
ubytování.
http://www.slezska-harta.cz
| 12.
Trasy na Sovinecku |
| nahoru
| |
Přírodní
park Sovinecko na západním okraji Nízkého Jeseníku je krajinářsky
nesmírně hodnotným územím. Mírně kopcovitou krajinu tvoří
hluboké lesy, rozsáhlé pastviny, pole a nádherná údolí. Celým
krajem jsou roztroušené půvabné podhorské vesničky. Oblasti
vévodí monumentální středověký hrad Sovinec. Asi 10 km od
něj na Vás čeká působivá podívaná na Rešovské vodopády, nejvyššími
v Nízkém Jeseníku. Jedná se o kaskády na říčce Huntavě, jejichž
nejvyšší stupeň je 10 metrů vysoký. Poblíž najdete také romantické
zbytky hradů v Rešově
a
Huzové. Nedaleká obec Řídeč se pyšní zachovaným původním rázem
vesnice a pozoruhodným Oltářním kamenem v přilehlém lese.
Oblastí procházejí desítky turistických tras, přímo na Rešovské
vodopády se dostanete po dřevěných schůdcích a lávkách. V
celé oblasti najdete řadu chat, chalup, penzionů a hotelů,
ve kterých Vás rádi uvítají.
http://www.pamatky.com
http://www.ridec.cz
http://www.bruntal-zamek.cz/sovinec.htm
http://www.sovinec.cz
Šumperk
má mnoho označení. Pro výstavné budovy v historickém centru
jej lidé přezdívají „malou Vídní a díky poloze na okraji Hrubého
Jeseníku je nazýván „bránou Jeseníků . Leží v půvabném údolí
řeky Desné, přímo pod horským masivem. V blízkém i vzdálenějším
okolí města najdete mnoho atraktivních a malebných míst, ke
kterým Vás zavedou více či méně náročné turistické trasy.
Vhodnou příležitostí pro výlet jsou například Městské skály,
na jejichž vrcholu objevíte hezký altán a otevře se Vám okouzlující
vyhlídka. Větší rozhled po kraji vám umožní rozhledna na vrcholu
Háje, ke které se dostanete po náročnějším výstupu. V blízkém
Bludově stojí roubené stavby, ukázka lidového stavitelství,
z bizarního skaliska Kokeš uvidíte hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.
Za pozornost stojí také Malínská rokle, vyhlídka Kamenný vrch
či přehrada na Hraběšickém potoce.
http://www.infosumperk.cz
V okolí Zábřeha směřují turistické trasy do sousedních starobylých
vesnic i na zajímavé přírodní lokality. Mezi nejnavštěvovanější
místa Zábřežska patří rekreační osada Dolní Bušínov s vodní
nádrží vhodnou ke koupání a vesnice Pivonín, Svébohov a Jedlí,
v nichž najdete původní lidové stavby. Milovníci výletů hezkou
přírodou ocení výpravu na zříceninu hradu Brníčko, rozkládající
se na osamělém kopci asi 9 km od Zábřehu. Za pozornost stojí
také vyhlídka Na Skaličce, ze které uvidíte Zábřeh z ptačí
perspektivy.
http://www.zabreh.cz
